Měsíc: Říjen 2013

11. – 13. 10. se konal v AZ Garden třetí ročník Dýňových slavností, a tam jsme nemohli chybět! A tak jsme si v sobotu udělali výlet do Pardubic. Po příjezdu do zahradnictví jsme si vybrali své dýně a začali jsme dlabat. Velice šikovná byla Aneta B. a Beata M. Na vydlabané dýně jsme si namalovali obličeje, které se potom vyřezávaly. Během práce jsme se nezapomněli občerstvovat nabízenými specialitami – dýňová polévka, džus a marmeláda z dýně. Zejména marmeláda nám moc chutnala.

Hotové dýně jsme si postavili na zahradě a každý večer si je zapalujeme. Vypadají báječně !

Alena M.

      Dne 5. a 6. září jsme se společně zúčastnili již 8. společného Hrošího  putování po krajích českých.  Ráno jsme byli rozdělení do skupin, které tvořili děti a dospěláci.  Autobus nás odvezl z Chrudimi do Herálce. Z Herálce jsme již putovali pěšky přes Děvět skal, Mílovský rybník až do Selského Dvora v Daňkovicích, kde jsme měli zajištěné ubytování. Po cestě jsme hráli různé hry, museli se spolehnout sami na sebe a naše dospěláky. Učili jsme se spolupracovat ve skupinách např. U hry, kde jsme byli celá skupina svázáni a museli se pohybovat jako jedna buňka. Společně jsme si museli připravit a zapálit oheň, uvařit polévku ze surovin, které jsme nejprve museli vyhrát. Osvěžili jsme si dovednosti z vodáckého tábora. Nakonec jsme ušli krásných 20 km. Všichni jsme v pořádku došli na ubytování a mohli jsme se těšit, co nás čeká druhý den.

Druhý den šli někteří z nás na ranní rozcvičku a jiní využili možnosti si ještě poležet a odpočívat po včerejšku. Po snídani jsme si vylosovali s kým budeme dnes v týmu a začalo další putování. Chodili jsme svázáni ve čtveřicích, které tvořili vždy dvě děti a dva dospěláci. Museli jsme svázáni plnit různé úkoly jako např. Objet na běžkách trasu, přelézt přes stohy slámy, brodit se vodou a nakonec dojít na zříceninu, vylovit poklad a podepsat se na pergamen přátelství. Při těchto aktivitách jsme se opět učili spolupracovat a umět spolu vycházet a domluvit se.

Všichni zhodnotili akci jako velmi vydařenou. Počasí nám přálo a všichni ve zdraví přežili.

Veronika Žáková

Ve dnech 27.7-3.8. 2013 se odehrál již tradiční tábor přezdívaný,, Krakonoš“, který byl zaměřený především na turistiku, aktivní tvořivost a relaxaci. Letošní pobyt v Krkonoších se nesl v duchu celotáborové hry, kdy cílem bylo dobytí hory Endurance a nalezení jejího pokladu. Každý člen dětského týmu dostával každý večer fiktivní peníze- libry, které se odvíjely nejen od jeho výkonu v soutěžích, ale i od jeho chování.

Na každý den byl plánován výlet, ať již s bližšími, či vzdálenějšími cíli. Ať už se jednalo o poznávací stezku v okolí kostela, o návštěvu pohraniční pevnosti Stachelberg, výšlap na Sněžku, exkurzi v dole Kovárna a mnohé další. Ačkoliv výlety byly fyzicky velmi náročné, dokončili je vždy všichni, i ti méně trénovaní, pro které byl dlouhý výšlap častokrát velkou výzvou. Během výletů se vždy uskutečňovaly různé soutěže, ve kterých chlapci měřili své síly, schopnosti a odhodlanost vyhrávat. Za dobré umístění se přidělovaly libry, které znamenaly postup v dobytí hory Endurance a větší šance získat onen tajný poklad.

Počasí nám velmi přálo, v Krkonoších jsme si užívali. Bohužel jsme museli odjet z tábora o den dříve, a proto jsme náš tábor ukončili u nás, v areálu DDŠ. Poslední den se uskutečnil jarmark, kde si mohl každý za své vyhrané libry nakoupit vše, co si přál. Chlapci tíhli především ke sladkostem, takže lze bez obav říct, že odměna za snahu byla sladkáJ.

Štěpán Vrbovský

Tábor probíhal v krásném prostředí Zlenice u Čerčan, které jsou přirozeným centrem středního Posázaví. Bydleli jsme v hotelu Hláska, který nepatří k nejmodernějším, ale nadchl nás svojí nabídkou vnitřních a hlavně venkovních prostorů, které jsme mohli neomezeně využívat k veškerým pohybovým aktivitám. K dispozici jsme měli 4 lůžkové pokoje, vhodné sociální zařízení a společenskou místnost. Náplň tábora byl zaměřený na cyklistiku, pěší turistiku a poznání okolí Posázaví a rodného kraje J. Lady včetně sportovních a zážitkových her. Každý podvečer byl den ukončen individuálním malováním prožitkového deníku. Různé sportovní i znalostní hry jsme koncipovali tak, aby se děti i něco nového naučily a zároveň se dobře pobavily. Děti se velmi dobře zapojily do soutěží. Zátěžovou část jsme kombinovali jak cyklisticky, tak turisticky. Cestu na tábor a z tábora jsme si částečně zpestřili jízdou na kolech. Během tábora jsme absolvovali výlety do Velkých Popovic, Hrusic, Ondřejova s exkurzí Astronomického ústavu (hvězdárny) a Hrad Český Šternberk. Po příjezdu zpět do DDŠ jsme vybalili věci a provedli základní údržbu kol. Po relaxaci jsme si vyprávěli své zážitky a prožitky z tábora. Děti byly spokojené s nabízenými aktivitami (turistika, cyklo, sportovní soutěže, výlety atd.), ale přesto největším zážitkem pro ně bylo posezení u táborového ohně a noční hra. Společně jsme se shodli, že se těšíme na příští léto, jelikož v okolí Posázaví je ještě plno míst, které bychom chtěli prozkoumat…

V červenci jsme vyrazili na vodácký tábor. Rozhodli jsme se pro Vltavu, okolní krásnou přírodu, zajímavé jezy a splavy, historická města. Vyplouvali jsme 15.7. z Vyššího Brodu na svých prvních 20 km. Přijeli jsme do krásného kempu u Větřní, rozdělali polní kuchyni a postavili naše dočasné stanové domovy. Voda nás všechny nadchla, získali jsme první zkušenosti. Užívali jsme si to. Další kilometry jsme přidali další den a dojeli jsme do Branné, kde jsme si opět navařili, zabydleli se, zahráli pár her a večer si užili u táboráku při opékání. Okolní lesy byly plné borůvek, tak jsme toho využili a přilepšili si přírodními „sladkostmi“. Další den jsme pokračovali do Nového Spolí, těsně ke Krumlovu, který jsme si celý prohlédli. Vystoupali jsme k otáčivému divadlu, prohlédli si zámecký park, jízdárnu i zámek. Bylo to nádherné město dýchající historií. A pro nás jediný odpočinkový den bez sjíždění vody. Po procházce jsme se jen koupali, zahráli si fotbálek, karty a vařili, abychom nabrali dost síly na další plavbu do Zlaté Koruny. Příjezd do kempu byl zajímavý, přímo nad námi se tyčil místní klášter. Už jsme zdatně samostatně a rychle uměli stavět stany, rozdělat oheň, pomáhat s vařením. Vše jsme zvládali rychle, abychom si večer mohli poslechnout místní muzikanty, nasát atmosféru vodáckých kempů a posedět u ohně. Velice rychle to utíkalo a my věděli, že nás čeká poslední plavba do Boršova do Poslední štace. Trasa byla přes 20 km dlouhá, ale mi už zkušenější, a celou cestu jsme zvládli za pár hodin. Abychom si zkrátili čas do večera rozhodli jsme se pro utkání ve volejbale děti vs. dospělí. Boj to skutečně byl, jelikož vyhlášená sladká odměna pro děti za vítězství byla zřejmě inspirující. Dětem se nakonec podařilo ji i získat. Večer už nás čekalo jen čištění, uklízení a balení lodí. Poslední noc u praskajícího ohně. V sobotu 21. 7. jsme se vydali zpět do Chrudimi našimi auty, zastavili se na výborném obědě a zdárně dorazili k večeru do DDŠ. Vybalili, uklidili, nacpali pračky, navařili si výbornou večeři, o kterou se postaral především náš skoro kuchař Míra a zhodnotili jsme to slovy „ tak za rok chceme znova „……